Spalovací komora nestojí na zemi, ale je zavěšená u stropu na pružinách. Spodní část spalovací komory je zhruba 1,9 m nad zemí, když je komora vychladlá. Zavěšená je kvůli rozpínání materiálu při vysokých teplotách. Spalovací komora se může rozpínat až o 15 cm.
Na dně spalovací komory se nacházejí trysky, kterými proudí vzduch do spalovací komory a nadnáší spalované uhlí a biomasu. Spalování tedy probíhá ve vznosu. Z boku spalovací komory jsou připojeny plynové hořáky, které slouží k zapálení a stabilizaci kotle.
Spaliny ze spalovací komory dále putují do cyklonu. Z cyklonu se poté vracejí větší nespálené částice zpět do spalovací komory.
Do spalovací komory je přiváděn vápenec. Díky tomuto přívodu vápence vzniká chemická reakce, při které na sebe vápenec váže síru, a tím se snižují emise SO2. SO2 vzniká při spalování uhlí. Emise SO2 se musí hlídat, jelikož v ovzduší SO2 oxiduje se vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je příčinou kyselých dešťů.
Ve střední části spalovací komory se nachází šotový přehřívák. Je to deskový výměník tepla, na který působí vysoké teploty, a díky tomu zahřívá páru nejvíce ze všech přehříváků.
Stěny spalovací komory tvoří membránová stěna, která je tvořena trubkami a „praporky“, jenž spojují trubky. Trubkami proudí voda, která se zahřívá a postupně mění na páru.
Parametry spalovací komory: